Dnes jsme pro změnu vyrazili do Mlékojed, abychom zkusili štěstí s mezinárodním zkušebním řádem. Zkouška se jmenuje IPO-VO a pro ty, kteří nevědí, je to taková jakoby předzkouška, něco jako ZM u našeho zkušebního řádu.

Terén na stopy byl poměrně ideální, travička a mlha a tudíž dost vlhko. Jedinou nevýhodou této zkoušky je, že na stopu se jde hned po našlapání a tudíž je úplně čerstvá, což já nemám ráda a jak se ukázalo, asi ani Derinek si v tom moc nelibuje. Po uvedení k nášlapu vyrazil úplně někam do háje a mě polil pot. Stáhla jsem ho zpět a navedla znovu. Vyšel jakž takž ve směru, ale žádná sláva, celou dobu lehce nad stopou. Lom udělal obloučkem, ale naštěstí konečně ve stopě no a za pár kroků jsme už byli na konci, kde Derinek naprosto na jedničku označil předmět. Dostali jsme od paní rozhodčí 83 bodů.

Poslušnost docela ušla, jen přivolání z odložení bylo pomalé, aport vypadl Derinkovi z tlamy- nevím jestli to bylo kvůli tomu, že byla čerstvě posekaná, ale neshrabaná tráva a jak s tím mlel tak hups a aport venku, nebo jestli prostě jen kravil, protože já byla nervózní. Dala jsem druhý povel a Derinek neochotně, ale přeci předsedl. Podobné rozmary mi ukázal i na překážce, kdy pro změnu nepřesedl vůbec, ale bodíky zachránilo jeho stoprocentní odložení. Takže nakonec 83 bodů.

Následovaly obrany. Při hlášení Derinek dost nervózní, protože na figuranta bylo vidět a on věděl, že se bude kousat. Revír se dnes obešel bez ždíbání- to jsme se snažili napravit, ale nervozita při vyštěkání lehce přetrvává, takže nějaká srážka bodíků zase bude. Zadržení v pořádku, pouštěčka automatická a kontroláček i s nápřahy také moc hezký, jen při dohlídání malé ždíbnutí do rukávu. No prostě máme co dopilovávat. Boční doprovod byl už v pořádku, jen při hlášení na mě paní rozhodčí houkla, ať si psa uklidním. Jí se to ale řekne-že?! No nakonec nám obrany vynesly 88 bodů a jsme za vyrovnaný výkon rádi a spokojeni.